Impresionismus v Americe
Impresionismus se postupem času stal celosvětovým malířským směrem a kromě Evropy ovlivnil i tak vzdálené země, jako je Amerika, Austrálie či Japonsko. Z francouzského impresionismu tyto země v hojné míře převzaly techniku malby, náměty a barevnost, a spojily je se svými malířskými tradicemi a kulturou. V Americe získal impresionismus velkou popularitu a kromě samotných malířů uchvátil i laickou veřejnost.
Americký impresionismus v sobě kombinuje i prvky jiných malířských škol a směrů, převážně realismu a secese, čímž překvapivě často vzniká velmi harmonická souhra. Mezi nejproslulejší malíře, kteří se alespoň částečně nechali ovlivnit impresionismem, patří mimo jiné James Whistler, Winslow Homer, Thomas Eakins a hlavně Mary Cassatt, jedna z prvních žen, která se začala malířstvím profesionálně živit a získala světový úspěch.
James Abbott McNeill Whistler (11. 7. 1834 – 17. 7. 1903)
James Whistler se sice narodil v Americe ve městě Lowell v Massachusetts, ale již roku 1855 se po třech letech strávených na vojenské akademii ve West Pointu vydal do Francie a začal studovat malířství ve známém ateliéru Charlese Gleyra. V Louvru Whistler obdivoval hlavně Velázqueze, orientální a dekorativní umění. Jeho přítel Fantin-Latour ho seznámil v této době s Courbetem, který se Whistlerovi stal dlouholetou inspirací.
Paříž se svými bulváry, kavárnami a městským životem Whistlera zcela uchvátila, ale když jeho raná díla uspěla v Anglii, usadil se v roce 1859 v Londýně, kde se jeho nejoblíbenějším motivem stala řeka Temže. Brzy ho také velmi ovlivnily japonské dřevoryty, které jako jeden z prvních malířů pouze nenapodoboval, ale staly se součástí jeho malířského vyjádření.
Jeden z Whistlerových nejznámějších cyklů s názvem Nocturno, konkrétně například Nocturno v modré a zlaté (1872 – 1875), dokládá Whistlerovo splynutí s japonismem a dřevoryty – obrazy charakterizuje chladná paleta, dvourozměrnost a harmonické spojení barev. Londýn v pojetí Whistlera je plný síly, tajemna a dojmů. Whistler objevil mystickou a romantickou tvář Londýna, a impresionismus mu napomohl vyjádřit pocity na plátno.
Mezi další vynikající Whistlerova díla patří například Bílá dívka (1862), Aranžmá v šedé a černé: Portrét umělcovy matky (1871, všeobecně známý jako Whistlerova matka) či výzdoba slavného Pavího pokoje v londýnské rezidenci Fredericka Leylanda.
